परिवार

मैथिली विकिपिडियासँ, एक मुक्त विश्वकोश
सन् १८७० केरऽ एकटा भारतीय परिवार

परिवार ओ लोकसभक एकटा समूह थिक् जे या तँ सजातीयता (मान्यता प्राप्त जन्मद्वारा) या आत्मीयता (विवाह या अन्य सम्बन्धसभद्वारा) सँ सम्बन्धित होइत् अछि। ई सामाजिक व्यवस्थाक आधार बनैत् अछि।[१] परिवारक उद्देश्य अपन सदस्यसभ आ समाजक आपसी सद्भाव या सौहार्दता बनाकें रखनाए अछि।[२]आदर्श रूपसँ, जेना-जेना सदस्य परिपक्व होइत् अछि आ समुदायमें भाग लेनाए सीखैत् अछि, परिवार पूर्वानुमान, संरचना आ सुरक्षा प्रदान करैत् अछि। ऐतिहासिक रूपसँ, अधिकांश मानव केर समाज परिवारकें लगाव, पालन-पोषण आ समाजीकरण के प्राथमिक केन्द्रकें रूपमें उपयोग करैत् अछि।[३][४][५][६]


मानव समाजकें भुतकाल आ वर्तमानकालकऽ आयामसभक अध्ययन केनिहार मानवविज्ञानी अधिकांश पारिवारिक संगठनसभ केर मातृसत्तात्मक (एकटा माँय आ ओकर बच्चासभ), पितृसत्तात्मक (एकटा बाप् आ ओकर बच्चासभ), वैवाहिक (बच्चासभक साथ एकटा विवाहित जोडी, जेकरा एकल परिवार सेहो कहल् जाइत् अछि), या विस्तारित (माँय-बाप् आ बच्चासभक बाहेक, दादा-दादी, चाची, चाचा या चाचा केर भाई सम्मिलित भऽ सकैत अछि) के रूप में वर्गीकृत करैत् अछि।

वंशावली के क्षेत्र केरऽ उद्देश्य इतिहासकऽ माध्यमसँ पारिवारिक वंश केर पत्ता लगेनाए अछि। पारिवारिक अर्थशास्त्रमें परिवार सेहो एकटा महत्वपूर्ण आर्थिक इकाई थिक् जेकर अध्ययन कएल जाइत् अछि। समुदाय, राष्ट्रवाद आ वैश्विक गाम जेहन अधिक समावेशी श्रेणीसभ बनावे कें लेल "परिवार" शब्द केरऽ उपयोग कएल जाऽ सकैत् अछि।


सामाजिक[सम्पादन करी]

आकार[सम्पादन करी]

प्रकार[सम्पादन करी]

बहु वंशानुगत परिवार[सम्पादन करी]

दाम्पत्य (एकल) परिवार[सम्पादन करी]

एकल अभिभावक परिवार[सम्पादन करी]

मातृसत्तात्मक परिवार[सम्पादन करी]

विस्तृत परिवार[सम्पादन करी]

मिश्रित परिवार[सम्पादन करी]

एकपत्नी परिवार[सम्पादन करी]

बहुपत्नी परिवार[सम्पादन करी]

भूमिकासभ[सम्पादन करी]

एकल परिवार[सम्पादन करी]

सम्पार्श्विक नाता[सम्पादन करी]

समग्र नाता[सम्पादन करी]

सन्दर्भ सामग्रीसभ[सम्पादन करी]

  1. Brown, Roy I.; Brown, Ivan (2014). "Family Quality of Life". Encyclopedia of Quality of Life and Well-Being Research. Dordrecht: Springer Netherlands. pp. 2194–2201. doi:10.1007/978-94-007-0753-5_1006. आइएसबिएन 978-94-007-0752-8. "family is recognized in cultures around the world and across history as a fundamental unit of social order." 
  2. Donald Collins; Catheleen Jordan; Heather Coleman (2010). An Introduction to Family Social Work. Brooks/Cole, Cengage Learning. pp. 28–29. आइएसबिएन 978-0-495-80872-5. https://books.google.com/books?id=SLQyPwAACAAJ. अन्तिम पहुँच तिथि: 2019-08-13. 
  3. Alhussain, Khalid, Shah, Drishti, Thornton, James, Kelly, Kimberly. Familial Opioid Misuse and Family Cohesion: Impact on Family Communication and Well-being. Addictive Disorders & Their Treatment 2019;18(4):194–204. doi:10.1097/ADT.0000000000000165.
  4. Lander L, Howsare J, Byrne M. The impact of substance use disorders on families and children: from theory to practice. Soc Work Public Health. 2013;28:194–205.
  5. Manzi, Claudia; Brambilla, Maria (2014). "Family Connectedness". Encyclopedia of Quality of Life and Well-Being Research. Dordrecht: Springer Netherlands. pp. 2167–2168. doi:10.1007/978-94-007-0753-5_998. आइएसबिएन 978-94-007-0752-8. "Family connectedness is defined as a particular characteristic of the family bond, also referred as family or parental closeness, support, warmth, or responsiveness. This characteristic of the family can be observed when families maintain emotional connections with each other through encouragement of shared family celebrations, family rituals, and family traditions." 
  6. de Jong, D.C.; Reis, H.T. (2016). "Love and Intimacy". Encyclopedia of Mental Health. Elsevier. pp. 25–32. doi:10.1016/b978-0-12-397045-9.00107-5. आइएसबिएन 9780123977533. "Central to intimacy is responsiveness, the process by which relationship partners attend to and respond supportively to each other’s wishes, needs, and concerns. Responsive interactions begin when one person discloses a core aspect of his or her self." 

बाह्य जडीसभ[सम्पादन करी]

एहो सभ देखी[सम्पादन करी]